Není vše snadné a nebude

Z praxe i ze života…

"PROČ ZROVNÁ JÁ, CO JSEM KOMU UDĚLALA?"

Jsou dny, které stojí za prd. Ale jsou dny, které nás rozpohybují tak, že máme co dělat, abychom se zastavili.

Nejen při osobních konzultacích mi často chodí do cesty tento podnět:

Člověk často zbytečně dělá nějakou práci. Okolnosti a lidé okolo mu naznačují, že to dělá moc urputně, že se moc snaží, pomáhá, zachraňuje druhé, a přitom sám nemá dostatek energie, aby byl v pohodě.

Tím se situace o to víc zhoršují, pokud jedete takto bezhlavě, máte klapky na očích a spíše jen posloucháte, než nasloucháte.

Poslouchání je více strojové chování, kdy si zpětně neanalyzujete, jestli vaše konání má smysl. Jedete bez uvědomění a bere vám to energii.

Naslouchat znamená začít číst mezi řádky, šetřit si energii a vnímat, že vám něco naznačuje, že máte přestat jít hlavou proti zdi. Pak mnohdy řešíte, proč se vám něco děje a kdo všechno za to může.

Často se potkávám s postojem oběti: "PROČ JÁ? CO JÁ DĚLÁM ŠPATNĚ? PROČ TEN DRUHÝ NEDĚLÁ VÍC? ON TO PŘECE DĚLÁ ŠPATNĚ! ON ZA TO MŮŽE!" … atd., atd., atd.

Všichni mí drazí čtenáři (hlavně ti, co chtějí NASLOUCHAT, ne jen poslouchat), ono hodně věcí i situací je často přesně opačně, než si myslíte a chcete slyšet.

Zkuste se na to podívat trochu jinak. Každý člověk je do vašeho života poslán jako prostředek k VAŠÍ PROMĚNĚ. Co se děje jemu, to je už jeho cesta.

Je na vás, co si z té situace vezmete, jak to uchopíte a na kolik z této zkušenosti vyjdete posíleni a poučeni pro váš další život.

Potom se ve vašem životě můžou začít dít věci jinak.

Když uchopíte ponaučení a chuť z toho čerpat, tak se vám to vždy vyplatí, ať se děje cokoliv.

Pro druhé to je bonus a vy můžete byt příkladem i pro ně.

Díky za vás a chuť se na věci kolem sebe dívat i jiným pohledem.