Můžeme dnes jíst, čeho se nám zachce?

Po deseti tisíciletích let se náhle změnily parametry naší výživy. Většina z nás už není ve stravě odkázána pouze na to, co najde nebo vypěstuje. Můžeme naopak jíst, čeho se nám zachce – zdá se však, že máme tendenci sahat po stále se zužující škále potravin, které se vyznačují tím, že jsou sladké, tučné a postrádají výživnou vlákninu.

Naše zažívací ústrojí, které se vývojem naučilo zpracovávat širokou paletu živin a účinně se potýkat s nedostatkem, je nyní postaveno před opačný problém zpracovávat nadbytek, který je z hlediska výživy jednostranný. Jinými slovy – přestože máme dnes dostatek jídla, ve skutečnosti nevyužíváme výhod, které nám tento dostatek poskytují.

Jíme příliš mnoho špatných věcí a často v takovém spěchu, že se našemu tělu a našim buňkám dostává víc stresu než živin.

K tomu, abychom porozuměli stravě a procesu jejího zpracování v lidském těle, potřebujeme nejprve pochopit, co naše tělo ve skutečnosti potřebuje.

Tady je opět prostor pro kvalitního poradce a rádce v daném oboru.

Přitom většina nemocí má svůj počátek v narušení rovnováhy zažívacího traktu.

Řecký filozof Epikúros prohlásil:

"SILNÉ ZAŽÍVÁNÍ JE ZÁKLADEM VEŠKERÉ DOBROTY V ČLOVĚKU"

Když naše zažívání funguje tak, jak by mělo, přeměňuje potravu na energii a na živiny, které tělo využívá ke své výstavbě a údržbě – je to obrovská práce, která běží nepřetržitě po celý život. Během sedmdesáti let průměrný zažívací systém zpracuje kolem dvanácti tun pevné potravy. Když se těšíme dobrému zdraví, potrava prochází našim zhruba devíti metrovým zažívacím ústrojím bez našeho vědomého úsilí a bez jakýchkoli nepříjemných pocitů.

Upozornění – takto to však nepociťují zdaleka všichni!